Zvyšování učitelských platů přináší první úspěchy. Alespoň pokud jde o mladé učitele. Roste počet absolventů pedagogických oborů, kteří neutíkají do jiných profesí, ale nastupují do škol. "Zatímco v roce 2016 odcházel do praxe jeden ze dvou absolventů pedagogických fakult, nyní jsou to třeba dva ze tří, někde i 70 procent," uvádí tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Peníze však nejsou jediným důvodem tohoto obratu. Učitelství začíná být považováno za stabilní zaměstnání s dobrou perspektivou.

V prvním čtvrtletí letošního roku byl průměrný plat učitelů bezmála 39 tisíc korun hrubého měsíčně. Pedagogové tak brali o pět tisíc korun více, než byla průměrná mzda v Česku. A jejich platy by měly růst i nadále, v příštím roce o devět procent. Ještě před čtyřmi lety byl jejich průměrný výdělek 26 731 korun, tedy zhruba o tisíc korun méně než tehdejší český průměr. Navíc učitelé tehdy brali jen 55 procent průměrného výdělku dalších vysokoškolsky vzdělaných profesí v Česku. Loni už to bylo 70 procent.

Podle Pavla Neumeistera, proděkana pro studijní záležitosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, si studenti navíc uvědomují, že je to stabilní řemeslo s velmi nízkou nezaměstnaností. "Zvyšuje se nám i počet uchazečů o pedagogické vzdělání, přestože demografická křivka spíše klesá. A já se domnívám, že zájem se bude ještě zvyšovat s tím, jak dále porostou platy," říká Neumeister.

Jistotu zaměstnání hodně zmiňují i studenti, ale láká je také touha změnit české školství zaváděním modernějších metod učení. Projevit se mohlo i to, že se vzdělávání stalo společenským tématem a o důležitosti jeho zkvalitňování se mluví čím dál více. "Myslím, že je to způsobeno zajímavějšími podmínkami ve školství a vyšší podporou pro začínající učitele. Vnímám to hlavně na školách, kde působím. Zatímco před třemi lety, když jsem začínal, se na mladší učitele nahlíželo jako na raritu, dnes sdílím kabinet hned se čtyřmi kolegy v mém věku," říká Jakub Mazuch, student Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (UK), který zároveň učí na dvou pražských středních školách.

Vliv může mít i to, že studenti díky poptávce škol začínají učit už během studií na fakultě. A pokud jim to na dané škole vyhovuje, už v ní také zůstávají. "Podporujeme studenty, aby už v době studia mohli učit. Nabízíme jim možnost individuálních studijních plánů. Dříve jsme jim učení při studiu spíš zakazovali," vysvětluje prorektorka UK Radka Wildová.

Pozitivní trend potvrzuje i poslední celostátní výzkum uplatnění absolventů vysokých škol, který v posledních dvou desetiletích opakovaně provádí Středisko vzdělávací politiky PedF UK. Podle něj v roce 2018 pracovalo ve školách 56 procent absolventů učitelských oborů, kteří ukončili studium o rok dříve, v roce 2014, kdy byla situace vůbec nejhorší, to bylo jen 40 procent absolventů.

"Podíl absolventů, kteří pracují v jiných profesích, se navíc snížil téměř ze čtvrtiny na necelou pětinu," uvádí dále Jan Koucký z Pedagogické fakulty UK a zároveň hlavní řešitel evropského projektu "Důvody nedostatku učitelů", který odstartoval letos na jaře. Projekt má odpovědět na otázku, proč je nedostatek učitelů, jakou roli v tom hrají absolventi, kteří do profese nenastupují nebo z ní brzy odcházejí, a jak by to školská politika měla řešit.

Problémem nadále zůstávají i odchody učitelů ze škol, a to nejčastěji na rodičovskou dovolenou. V Česku se ale efekt odchodů násobí. "Zaprvé kvůli vysokému počtu žen v českém školství a zadruhé kvůli dlouhé mateřské dovolené opouští u nás pracovní trh větší podíl učitelů, než je běžná praxe v Evropě. Navíc absolventky pedagogických fakult mají v průměru více dětí než absolventky jiných vysokých škol a jsou s nimi i déle doma," vysvětluje Koucký.

Mnozí muži zase školství opouštějí ve chvíli, kdy se jejich ženy ocitnou na mateřské a oni z učitelského platu nejsou schopni slušně uživit rodinu.

Podle průzkumů ministerstva školství chybělo loni v září ve školách až šest tisíc učitelů. Za čtyři roky jich může chybět až 11 tisíc. Hlavním důvodem je to, že jich velká část odejde do penze. Ministerstvo to chce mimo jiné řešit tím, že umožní učit i lidem bez pedagogického vzdělání, s čímž ale mnozí učitelé a pedagogické fakulty nesouhlasí.

Česko se vyznačuje také vyšším průměrným věkem vyučujících, v tuzemsku je to 47 let, zatímco průměr zemí OECD byl v roce 2018 o tři roky nižší. Někteří ředitelé se snaží mladé učitele ve školách udržet i tím, že jim dávají více peněz na odměnách.

Autor: Markéta Hronová, Hospodářské noviny
Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66815460-zvysovani-platu-ucitelum-nese-ovoce-vice-absolventu-miri-do-skol-prace-zacina-byt-povazovana-za-perspektivni