Žijeme v informační společnosti, kde IT hraje klíčovou roli. Informační technologie ovládají dnešní svět a bez jejich znalosti nelze být efektivní. Ve firmách a veřejných organizacích existují oddělení informatiky nebo IT. Rostoucí vliv Průmyslu 4.0 přináší potřebu přehodnotit a upravit školské kurikulum, aby odpovídalo novým výzvám digitální a informační doby. Změna pojetí výuky je klíčová, aby žáci a studenti získali kompetence a dovednosti nezbytné pro úspěšné fungování v moderním digitálním světě. Výuka by měla více akcentovat digitální dovednosti, programování, analýzu dat, kybernetickou bezpečnost a schopnost pracovat s moderními technologiemi. Přizpůsobení školského kurikula novým trendům a technologiím vyžaduje spolupráci mezi vzdělávacími institucemi, průmyslovými partnery a technologickými firmami. Tímto způsobem mohou školy poskytnout žákům a studentům praxi a reálné zkušenosti, které jim pomohou uplatnit se na konkurenčním trhu práce, kde digitální znalosti a dovednosti hrají stále větší roli.

Co není informatika?

Rozšířená představa široké veřejnosti popisuje Informatik, jako člověka, který „rozumí počítačům, vyzná se ve všech těch programech a aplikacích, hlavně od Microsoftu, jako třeba Word, Excel a Internet Explorer. Umí je nainstalovat, umí spravit počítač, když na něm něco nefunguje, umí připojit počítač k síti, rozšířit mu paměť, když je pomalý, zprovoznit tiskárnu, vyzná se v internetu, umí vytvářet webové stránky, ví, jak synchronizovat počítač a mobil s cloudem, umí třeba i pracovat s databázemi... a ještě spoustu dalších věcí. Vyzná se prostě v informačních technologiích, je tedy „ajťák"“. Patří k němu i to, že pořád sedí u počítače, což dělat musí, protože IT se tak rychle vyvíjí, že je pořád co nového a úplně jiného. Tato kriticky chybná představa tzv. informatika představuje ideál každého člověka, resp. absolventa SOŠ vybaveného digitálními kompetencemi.

Co je informatika?

Informatika se zabývá studiem procesů zpracovávajících informace, jejich teoretickými základy, analýzou, návrhem, efektivitou, implementací a aplikacemi, ať už jde o informace uložené ve formě bitů v paměti počítače, nacházející se v dokumentech na internetu nebo zapsané v genech živých organismů. Základní otázkou, která se promítá do všech oblastí informatiky, je: Co vše lze efektivně mechanicky spočítat?

Jak do toho zapadá informatické myšlení?

Informatické myšlení je, zjednodušeně řečeno, schopnost myslet jako informatik při řešení problémů. To je na jedné straně velmi účinné, na druhé straně ve školách zcela chybí. Žáci se ve škole samozřejmě učí přemýšlet, některá ale hlediska míjejí. Zatímco v mnoha oblastech si žáci osvojují hotové postupy řešení, informatika se soustředí přímo na samotnou schopnost hledání řešení. S tím souvisí druhé specifikum, a to je schopnost porovnání různých řešení téhož problému a ohled na výslednou efektivitu. Třetím specifikem je práce s problémy komplexními, nejasně zadanými či jinak nepříjemnými – ovšem v životě velmi častými. Související dovednosti může uplatnit každý, nejen profesionální informatici.

Informatické myšlení kombinuje a doplňuje matematické a technické myšlení. Používané modely jsou matematické (jako v každé vědě), jsou ale omezené konstrukčními možnostmi strojů. Z druhé strany, informatika je podobná technice, protože produkuje nástroje interagující s fyzickým světem. Vytváří si ovšem také světy vlastní, fyzikou neomezené.

Proč se mění způsob výuky informatiky.

Změna způsobu výuky informatiky je odrazem doby a rychlého rozvoje digitálních technologií. V dnešní digitální společnosti je používání digitálních nástrojů běžnou součástí každodenního života. Je proto klíčové, aby žáci a studenti získali digitální kompetence, tedy schopnost efektivně pracovat s digitálními technologiemi, ať už jde o práci s počítači, internetem, softwarem nebo různými digitálními zařízeními.

Výuka informatiky se zaměřuje na rozvoj informatického myšlení a zároveň na porozumění principům, na kterých výše popsané digitální technologie fungují. Tímto způsobem se žáci připravují na práci a život v digitálním světě.

Hlavním důvodem pro zavedení informatiky do školy je rozvoj konceptu Průmysl 4.0 a z toho plynoucích fenoménů automatizace, která vede k rostoucí potřebě jedinců, kteří se dokážou efektivně pracovat s robotickými a automatizovanými nástroji a technologiemi. Výuka informatiky musí proto přizpůsobit svůj přístup a zaměřit se na rozvoj dovedností, které jsou relevantní pro budoucí zaměstnání a profesní kariéru. Žáci a studenti se musí naučit nejenom pracovat s počítači a programovat, ale také rozumět fungování automatizovaných systémů a technologií. Výuka musí podporovat kreativitu, inovativnost a schopnost řešit složité problémy, aby budoucí absolventi byli schopni využívat technologii ke svému prospěchu a rozvoji společnosti jako celku.

Zdroje:

BĚLOHLÁVEK, Radim, 2016. Informatika jako obor. Matematika-fyzika-informatika [online]. 25(4), 299-315 [cit. 2022-06-14]. ISSN 1805-7705. Dostupné z: https://www.mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/287

http://digivzdelavani.jsi.cz/slovnicek/informaticke-mysleni

http://ucime-informatiku.blogspot.com/2014/09/informaticke-mysleni-2-ruzna-vymezeni.html